1200 kilometrů bylo již za námi, a tak jsme si mohli dovolit odpočinkový den. Bylo to hezké líné dopoledne s koupáním u moře a obecnou pohodou.
Pomalu z lehká se vyrazilo kolem jedné hodiny směrem k 240 kilometrů vzdálenému Asprovaltu. Trasa byla volená především místními venkovskými cestami. Musí se poznamenat, že to byla zvláštní zkušenost. Bylo vidět, jak je venkov chudý se skoro žádným rozvojem, přesto zde byly dvouproudové silnice, které by v našem měřítku v České republice byly čtyřproudové, osvětlené křižovatky uprostřed ničeho, a přitom tu není téměř žádné provoz. Možná to souvisí s tím, že litr benzínu stojí 2 eura.
Naše první zastávka byla v malé vesničce na kávu, protože i přes odpočinkové dopoledne na nás pomalu padala únava. Po ujetí přibližně 50 kilometrů jsme objevili malou zapadlou tavernu na konci vesnice, která nás překvapila svou kuchyní.
Kolem páté hodiny odpoledne bylo rozhodnuto najít kemp, který byl vybrán pomocí Google map. Kemp byl vzdálen asi 100 kilometrů. Mírným překvapením bylo zjištění, že kemp byl zavřený. Pokusili jsme se najít něco v okolí, ale situace v ostatních kempech byla podobná. Obecně by řešením bylo spát v přírodě, což máme rádi, ale v Řecku je spaní mimo kempy přísně zakázáno.
Nakonec jsme našli kemp dalších o dalších 20 kilometrů dál, kde nyní sedíme s pivem v ruce a přemýšlíme, jak se co nejrychleji dostat do Severní Makedonie.
English:
We had already covered 1200 kilometers, so we could afford a relaxing day. It was a nice lazy morning with swimming in the sea and overall comfort.
We set off slowly around one o’clock towards Asprovalta, which was 240 kilometers away. The route was chosen mainly through local rural roads. It must be noted that it was a unique experience. You could see how the countryside is poor with minimal development, yet there were two-lane roads, which in our Czech standards would be four-lane, illuminated intersections in the middle of nowhere, and yet there was almost no traffic. Perhaps it’s because a liter of gasoline costs 2 euros here.
Our first stop was in a small village for coffee, as despite the leisurely morning, fatigue was slowly catching up with us. After covering about 50 kilometers, we stumbled upon a quaint tavern at the end of the village, which surprised us with its cuisine.
Around five in the afternoon, we decided to find the campsite chosen via Google Maps. The campsite was about 100 kilometers away. A mild surprise was discovering that the campsite was closed. We tried to find something in the vicinity, but the situation in other campsites was similar. In general, the solution would be to sleep in the wild, which we like, but in Greece, sleeping outside of campsites is strictly prohibited.
Finally, we found a campsite another 20 kilometers away, where we now sit with beers in hand and contemplate how to get to North Macedonia as quickly as possible.
Miluji řeckou kávu
Mami já tě taky miluji. Tvůj Vojtíšek