Turecko 2023 – Návrat

Dnešek byl závěrečným dnem naší velké expedice. Už v noci jsem si byl jistý, že posledních 560 kilometrů zvládnu v jeden den. Vojta mi sice nabídl možnost přespat u jeho rodiny, ale myšlenka být tak blízko své vlastní posteli byla lákavější.

Ráno jsme vstali časně a krátce po 7:30 jsme byli na cestě. Po noci byla silnice kluzká, tak jsme jeli opatrněji. Únava se vsak nás držela, vzhledem k tomu, že minulé dny jsme najeli mnoho kilometrů. Naší první zastávkou byla snidane v McDonald’s, situovaný 100 kilometrů od našeho posledního kempu. Měli jsem v hlavě ještě zvláštnost tohoto kempu – chyběla tam recepce, což nám ráno způsobilo menší moralni komplikaci. Nakonec jsme bohuzel odjeli bez placeni.

Dále nás čekala klikatá cesta a přejezd přes Rakousko a zdál se byt nekonečný kvůli těsnému postavení vesnic vedle sebe. Při průjezdu hranic v ČR jsme cítili, že se blížíme domů. Ačkoli bylo ještě 350 kilometrů před námi, v srdci jsme už byli doma. Nedaleko Jihlavy jsme se s Vojtou rozloučili a každý pokračoval svou cestou.

I když začátek cesty plynul pomalu, tak poslední úsek uběhl v okamžiku. Krátce před západem slunce jsem byl doma. Muj tachometr se zastavil na cisle 4153 kilometrů. Tím skončilo jedno z nejzajímavějších dobrodružství mého života – plné nádherných výhledů a nezapomenutelných zážitků.

Doufám, že jste si naše příběhy z cesty užili stejně jako my, a těšíme se na další dobrodružství, které nás čeká

English:

Today marked the final day of our grand expedition. Already during the night, I was certain that I could handle the last 560 kilometers in a single day. Although Vojta offered me the option to spend the night at his family’s place, the thought of being so close to my own bed was more tempting.

We got up early in the morning, and shortly after 7:30, we were on the road. The road was slippery from the night, so we were driving cautiously. However, fatigue was still hanging over us, considering the many kilometers we had covered in the past days. Our first stop was breakfast at McDonald’s, located 100 kilometers from our last campsite. I still had the peculiarity of that campsite in my mind – the absence of a reception, which caused us a minor moral dilemma in the morning. In the end, unfortunately, we left without paying.

Next, we faced winding roads and crossed Austria, which seemed endless due to the villages being closely packed together. When we crossed the Czech border, we felt we were getting closer to home. Although there were still 350 kilometers ahead of us, we felt at home in our hearts. Near Jihlava, Vojta and I said our goodbyes, and each of us continued our own way.

Although the beginning of the journey went slowly, this last stretch passed in an instant. Shortly before sunset, I was home. My odometer stopped at 4172 kilometers. Thus ended one of the most exciting adventures of my life – full of beautiful views and unforgettable experiences.

I hope you enjoyed our travel stories as much as we did, and we look forward to the next adventure that awaits us.