Dnešní cíl byl jasný, dostat se z Bosenského národního parku Una do chorvatské Cirkvenice. Cesta sice měří 180 kilometrů, ale pro naše Zidany je to celodenní výprava.
Vyrazili jsme v deset ráno z kempu Buk směrem “Japonské cosi” (edit Jimbo: Japodski otoci) u Bihaće. Úchvatný soubor ostrovů na řece Una. Pravdou je, že místní restaurace byla také úchvatná, ale především díky nekvalitní práci mladého číšníka. Objednávka byla následující: dvakrát burger, jednou burger se smetanou a čevapi. Přišel čtyřikrát burger a ne ledajaký, velký pita chleba s ultraslanou podrážkou uvnitř a cibulí vedle. No co, sedli jsme na zidany a vyrazili přes Bihać na státní hranici přejít na území Chorvatska.
Na státní hranici proběhla důkladná kontrola všech nejen tělních otvorů, za kterou byl jeden náš nejmenovaný člen odměněn chorvatskou celní správou dost mastnou pokutou za neúmyslné pašování tabákových výrobků.
Dalších 127 kilometrů v Chorvatsku proběhlo bez významnějších nástrah, krom toho, že Vojta na mém Zidanu měnil svíčky. Aleši, ta vytažená fajfka držela až sem! Příjezd do Cirkvenice proběhl až v devět večer.
Po rychlém skoku do moře a sprše sedíme s pivem v ruce a plánujeme zítřejší odjezd zpět do vlasti.
S radostí sledujeme Vaše putování a úžasný deníček. Těšíme se na Vás. Stastnou cestu
Děkujeme, také se na Vás všichni těšíme.