Albania 2023, Dita 2: Na Bělehrad!

26. 6. 2023

“Tak pro dnešek je zideníček v podstatě napsanej” hlasí Fidel už ve 12:30. “No, tak teď to eště hodit na papír a máme hotovo”, kontruje Jimbo.

Nene, všechno pěkně po pořádku. Ráno bylo trochu těžší, což připomněla poloprázdná sklenice čumila. Díky němu ani jednomu z nás nevadily celou noc projíždějící kamiony a k probuzení pomohlo až slunce a volání přírody.

Plán na dnešní den se zrodil již včera večer při debatě o technických možnostech našich zidanů.
Tedy, ten plán byl jasný, ujet toho zas co nejvíc po dálnici, Pán všeho zidanstva však zvolil jinak.
Jimba totiž v průběhu debaty napadlo, podívat se na množství spáleného oleje po včerejším dálničním tempu. S hrůzou uzřel prakticky prázdné kontrolní okénko na motoru, a tak vygooglil nejbližší prodejnu autodílů – autodíly Ištván asi 1,5 km od nás.

K Ištvánovi jsme však nedojeli.
Stejně by ten olej určitě neměl, Maďar jeden.

Jakmile totiž Jimbo vyjel na zpevněnější cestu, a následně na silnici, hlásil pravděpodobný defekt pneumatiky. Letmým pohledem byl nalezen po krk zašroubovaný vrut v zadním běhounu a tím pádem se změnil cíl z prodejny autodílů na nejbližší pneuservis.

Maďarsko, nebo alespoň obec Tatábánya, je místo zaslíbené všem milovníkům gum. V prvním gumiszervizu nás po vysvětlování odeslali do dalšího, vzdáleného asi kilometr. Tam zas ukázali na sousedy s honosným poutačem Pirelli na domě. Zde problém důkladně odborně prozkoumali a když už to vypadalo, že to dopadne, dostal to na starost mladý technik, co Jimbovi plynulou maďarštinou vysvětlil, že nejlepší pomoc bude v servisu o 5 km dál. Tady se toho chytil rozumný chlápek, uznale pokřivil obočí a zašel pro knoty. Celá operace zabrala asi 5 minut, fachman si vytáhnul z Jimbovy ruky 2000 forintů, dostal samolepku a výprava mohla konečně pokračovat dál.
Následně bylo u benzínové stanice zjištěno, že olej, jak se ne uplně záhadně ztratil, tak se záhadně v okénku zase objevil, sic v menším množství. I tak jsme radši litr oleje pro vozidla stáři 20+ koupili.

Dál už to bylo stejně jako včera, dálnice, nuda, benzínka, dálnice… Trochu zábavné to začlo být až v Srbsku díky penězchtivým cikorkám na benzínce, jinak nic. Proletěli jsme okolo Bělehradu a u vesnice Ub sjeli hledat cigánplatz. Na dálnici Jimbovi přišlo, že se opět objevil defekt pneumatiky, na nejbližším místě byl zidan ohledán a následně schválen způsobilým další jízdy bez potíží. Zato my už mleli z posledního.

Jako obvykle už za tmy vjíždíme po lehkém offroadu na lesní cestu a nakonec cigáníme na hraně kukuřičného pole. Snad tu ráno nepojede nějaký nabušený zemědělec.

Zítra si snad povíme bajku s názvem Srbovo kosům.

Pivo už zas máme, čumil bude dneska čumět někam jinam.

Stav tachometru 126977 km, najeto 522 km, průměrná rychlost 104 km/h.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *