Prohráli jsme. Naštěstí jen hokej s Kanaďanama 4:3 v prodloužení. Naše zidanská parta byla ale také donucena k prodloužení. Nepřízeň počasí způsobila, že jsme si na Pelješacu vzali ubytování. Ale nepředbíhejme. Ráno jsme vše nacigánili na zidany s tím, že vyrazíme směr Bosna. Cíl jsme stanovili v Sarajevu, abychom se nějak přiblížili k domovině. Bohužel po odjezdu z vesnice Žuljana, asi tak ve výšce 10 metrů nad mořem, stihl nás déšť. Radar nám ukázal, že okolo Mostaru je už teď solidní mordor, ale v tu chvíli jsme neviděli žádné jiné východisko, než to projet. Chcá…pršet ale mělo po celou cestu už od Chorvatska až po Sarajevo, celou tu pěknou zatáčkovitou cestu okolo řeky Neretvy. Zidanista, zidan, zatáčky a déšť, to nejde dohromady.
“Hele, a co kdybysme zvážili ještě jednu noc tady u moře a zítra ráno vyrazili?”, hlásí Jimbo do interkomu. Už v dešti rokujeme o možných variantách: buďto zůstat tady a zítra mít před sebou minimálně 400 kilometrů Bosnou, nebo teď v dešti jet, dojet maximálně 200 km do Sarajeva a riskovat život, protože Chorvati i Bosňáci si s Albánci na silnicích nezadají.
Přestože Pírko celkem spěchá domů, zvolili jsme bezpečnější variantu – tedy zůstat v Chorvatsku do zítra a doufat, že se počasí umoudří.
A tak už okolo jedné odpolední čekáme na pláži ve vesničce Viganj, která se nachází asi o 46 km dál než kemp, ve kterém jsme v noci na dnešek cigánili. Ubytování za 1100 kč za noc, které jsme zarezervovali, mělo check-in až v 15:00.
V 15:03 již stepujeme před vchodem, se sympatickou majitelkou domlouváme parkování pro zidany v garáži a co nevidět sedíme na verandě.
Celé odpoledne jsme hráli ferbla, čumeli na hokej s čumilem, a protože jsme chudí, žrali jsme plesnivý sejry, pili starý víno, který jsme zajídali sušenou šunkou.
Teď stále sedíme na verandě, čumíme s čumilem na South Park a připravujeme se na zítřejších 400 km Bosnou, snad nám počaší bude aspoň trochu přát.
Jo a v tom moři, v tom jsme se nevykoupali ani dneska. Ale je hezký.
Pivo máme, ale pijeme víno, čumil čumí.
Stav km: 134 193 km
Najeto: 52 km
Spotřeba: 5,5 L / 100 km
Albánské slovíčko pro dnešní den je “lavazho”. Znamená to myčku aut. V Albánii je to nejběžnější povolání. Lavazho je tam na každém kroku. Stejně tak my jsme si dnes jedno přírodní lavazho užili. Sice jsme za něj neplatili, ale příjemné to nebylo.
Technické okénko obsahuje pouze to, že naše zidany jedou i za deště, ale to není žádná novinka.
